V kancelárii ako v raji
Počas svojho štúdia som neustále počúvala: „Váž si študentského života, sú to tie najkrajšie roky. Ak nastúpiš do práce, už to nebude sranda. Už žiadny bezstarostný život a až do dôchodku budeš drieť každý deň ako mulica. A s dôchodkovou reformou na veky vekov. “ Je nutné dodať, že pár týždňov pred štátnicami som si hovorila, že toto môže vypustiť z úst len niekto, kto nikdy neštudoval.
Teraz mám za sebou prvý rok pracovného života a postihol ma tento syndróm – vytesnila som z pamäte všetky traumatické zážitky a musím uznať, že študentské roky boli naozaj super. Veľa voľna, samá párty, pravidelný prísun takmer jedlého jedla a sem tam nejaká povinnosť. Nechápte ma zle. Mám svoju prácu rada. Nejakou náhodou robím to, čo som robiť chcela a baví ma to. A keď mi sestra popisuje strasti skúškového obdobia, ježia sa mi chlpy, rosí čelo a bozkávam pracovný stôl. Ale ešte je tu niečo, čo študentom závidím. Okrem toho, že sa nezadýchavajú pri lezení po schodoch a zadok sa im vojde do nohavíc, tak sú to ešte prázdniny. Predsa len nemám od školy ďaleko, a tak sa môj rok stále delí na pred prázdninami, prázdniny a po prázdninách. A keď si potom uvedomím, že sa teším na dva mesiace voľna zbytočne, dostaví sa depka ako hrom.
Žiadna úloha sa nejaví tak strašná v krásnom bloku.
Ja ale nie som žiadna padavka a nenechám si skaziť náladu niečím, čo nemôžem zmeniť. A vy tiež nie. Buďme realisti, do práce sa chodiť musí a je len na nás, aké si to urobíme. Okrem toho, že by mal človek makať na tom, aby robil to, čo ho baví a čo mu ide, mal by zapracovať aj na tom, aby sa v práci cítil dobre. Veď (najmenej) tretinu dňa strávime na pracovisku! To je rovnako, alebo dokonca viac, než doma! (Spánok nepočítam, to padnem kdekoľvek). Preto by sme mali investovať rovnaké úsilie do zvelebenia nášho pracovného hniezda a spríjemnenia pobytu v ňom.
Proti chladu i otravným kolegům. A na odpoledního šlofíčka.
Mně se to celkem daří. Už opadla ta prvotní zamilovanost, a tak jsem přestala předstírat, že jsem vždycky perfektně oblečená, namalovaná a učesaná zároveň. Někdy prostě vsadím na pohodlí. A kdybych mohla, chodím do práce v papučích. Leč dovoleno to není, tak i vám doporučuji pohodlí, ale v rámci předepsaného dresscodu. Stejně tak berte ohled na místní povětrnostní podmínky, máte-li v kanceláři klimatizaci nebo notorické kolegy větrače. Není nic horšího, než koukat na namodralého kolegu.
Ako je známe, kaktusy dokážu prežiť aj v extrémnych podmienkach. A ak môže kaktus, tak vy tiež.
Ako si to teda v práci urobiť pekné? Sedíte vedľa mlčiaceho kolegu? Nevadí, pokecajte si s priateľmi na fotkách – samozrejme obrazne. Máte radi umenie? Hoďte si na stenu obľúbený obraz. Pohladia vás po duši kvetiny? Vázy a kvetináče snáď ešte nikto nezakázal. Máte dog friendly office? Canisterapia je osvedčená metóda. Je vám nepohodlná stolička? Popýtajte sa u šéfa, čo by sa s tým dalo robiť, poprípade implementujte do pracovného prostredia vankúš, podsedák alebo gymnastickú loptu – ale opäť – s rozumom. Berte v úvahu bezpečnosť práce.
Váš hrneček v práci je jako paní Colombová. Každý o něm slyšel a nikdo ho neviděl.
Atmosféru domova navodí například i taková pitominka, jako vlastní hrneček. On ten čaj hned chutná líp, když na vás z hrnku nekouká Béda Trávníček, anebo víte, že nesdílíte něčí DNA. A když už jsme u toho, neodbývejte se v práci ani v jídle. Lidé si často říkají „v práci to nějak přežiju a potom se nadlábnu doma“. Anebo stláskají páté přes deváté, co kde ulovili v automatu a u paní Marušky v kiosku. A aby toho nebylo málo, zají to smažákem v hospůdce Na Růžku. Věnujte pár minut přípravě dobré svačiny, na kterou se budete těšit. Neříkám rovnou, že si musíte navařit kachnu se šesti. Ale prolustrujte, kde mají jaké polední menu a dejte si něco pořádného. Jak známo, s plným žaludkem je svět hned lepším místem a o kanceláři to platí dvojnásob. Už jen proto, že najedený kolega je šťastný kolega. A takové je vždy dobré mít kolem sebe, protože – a teď vás to možná vyděsí – se spolupracovníky strávíme víc času než s vlastní rodinou! Tak práci zdar!